Budky pro netopýry

Existují různé typy speciálních budek pro netopýry, které se oproti ptačím budkám liší svým uspořádáním (vchod je umístěn ve spodní části budky, umožňuje vypadávání trusu).
Nejvhodnější jsou budky dřevěné nebo dřevocementové. Výhodou dřevocementových budek je větší odolnost vůči vlivům počasí a celkově vyšší životnost.

Někteří netopýři preferují prostornější budky, štěrbinové druhy dávají přednost úzkým budkám nebo budkám se zdvojenou vnitřní přepážkou. K dispozici jsou nyní i zateplené „celoroční“ budky, umožňující zimování netopýrů.

Různé typy budek pro vyvěšení na stromy či budovy lze zakoupit ve specializovaných obchodech (např. www.zelenadomacnost.com). Jednodušší dřevěnou budku lze také vyrobit po domácku (např. podle návodu zde).

Pravidla pro umístění budek

Pokud má být budka netopýry skutečně osídlena, je velmi důležité také její správné umístění. Vždy záleží na situaci konkrétní lokality, obecně však platí několik základních pravidel, které je vždy nezbytné dodržet:

  • Pokud budku vyvěšujeme jako náhradu za zničený stromový úkryt, je vhodné ji instalovat co nejblíže původního úkrytu. Budky však lze využít i pro zvýšení nabídky úkrytů například v zahradách či parcích. V takovém případě je dobré budku vyvěsit na místo, kde netopýři často loví nebo kudy proletují (např. ve stromořadí).
  • Budku je vhodné vyvěsit spíše ve větší výšce – optimálně 2,5 – 4 m nad zemí. Je však třeba pamatovat na to, že budka by měla být poměrně snadno dosažitelná z důvodu nezbytné údržby.
  • Budky je vhodné instalovat na místa, která jsou během dne co nejvíce vystavena slunečnímu záření – tj. na jihozápadní, případně jižní stranu stromu. Pro netopýry je velmi důležitá teplota uvnitř úkrytu a zejména letní kolonie samic vyhledávají úkryty co nejteplejší. Ve velmi horkém počasí však netopýři tyto úkryty opouštějí a mohou využít i budky nacházející se na méně vyhřívaných místech. Jednou z možností je vyvěsit větší počet budek na jeden strom – například tři budky orientované na různé světové strany a tudíž poskytující rozmanité mikroklimatické podmínky.
  • Prostor před budkou by neměl být zakrytý větvemi, protože většina druhů dává přednost volnému přístupu do úkrytu a možnosti poletování okolo vchodu.
  • Atraktivitu budky pro netopýry a tím i pravděpodobnost jejího osídlení lze zvýšit tím, že ji zevnitř potřeme nebo vypláchneme směsí vytvořenou z netopýřího trusu a vody (trus lze zakoupit např. na www.zelenadomacnost.com).

Dřevěné budky si můžete jednoduše vyrobit sami např. podle zde uvedených nákresů. Některé budky imitují velké a prostorné stromové dutiny, jiné naopak úkryty štěrbinového typu. Rozměry (šířku a délku) je možné přizpůsobit podle konkrétní potřeby, vždy je však třeba dodržet hloubku budky, rozměry vletového otvoru a několik následující pravidel:

  • Dřevěné budky by měly být zhotoveny z 1-2 cm silných prken, na vnitřních stranách neohoblovaných, aby se na nich mohli netopýři přichytit.
  • Mezi jednotlivými prkny by neměly být žádné mezery, obzvláště stříška by měla být kompaktní (do budky by nemělo táhnout a zatékat). Prkna je lepší spojovat vruty, které jsou pevnější a trvanlivější než hřebíky.
  • Budku je možné opatřit nátěrem Luxolu, ale pouze na vnější straně – vnitřek budky a okolí vletového otvoru by měly zůstat přírodní.