Legislativa

Ochrana stromů rostoucích mimo les a ohrožených živočichů, které tyto stromy obývají, podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

1. Ochrana stromů

Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 7 zákona). Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 zákona), v tomto případě místně příslušného obecního úřadu, na území národních parků povolení vydává příslušná správa národního parku.

Tato povinnost se však nevztahuje na všechny dřeviny. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 189/2013 Sb., která byla novelizována naposledy v roce 2014. Podle platného znění (§ 3 vyhlášky) se povolení ke kácení nevyžaduje:

  • a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
  • b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
  • c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
  • d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Pokud je však strom součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí nebo pokud je mimo zastavěné území, povolení ke kácení potřeba je.

Dále není třeba povolení ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. V takovém případě je třeba kácení oznámit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (§ 8 zákona).

Orgán ochrany přírody může uložit žadateli náhradní výsadbu (jakožto kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin, viz § 9 zákona).

Speciální kategorií jsou památné stromy, které podléhají zvláštnímu režimu ochrany (§ 46 zákona).

2. Ochrana živočichů osídlujících stromy

Stromy jsou osídlovány řadou živočichů – v dutinách se mohou ukrývat netopýři, na větvích a v dutinách stromů mohou hnízdit ptáci, pod kůrou a ve dřevě se mohou vyskytovat různé druhy hmyzu včetně vzácných brouků. Při kácení tedy může dojít k ohrožení těchto živočichů.

Podle zákona jsou chráněni zejména všichni ptáci (§ 5a zákona) a dále zvláště chránění živočichové (§ 50 zákona; seznam zvláště chráněných druhů stanoví vyhláška č. 395/1992 Sb.), mezi které patří všechny druhy netopýrů žijící v ČR, a to v kategoriích kriticky a silně ohrožené druhy. Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stadiích. Chráněna jsou také jimi užívaná sídla a jejich biotop.

Z tohoto důvodu může orgán ochrany přírody, který posuzuje žádost o kácení, uložit žadateli, aby zajistil (na svůj náklad) provedení přírodovědného průzkumu, případně vypracování biologického hodnocení (§ 67 zákona). Tento postup má smysl, především pokud se jedná o staré stromy či stromy s dutinami, zejména stromy rostoucí v alejích, parcích či na rybničních hrázích.

V případě, že je ve stromě potvrzen výskyt netopýrů nebo jiných zvláště chráněných živočichů, je třeba získat také výjimku pro zásah do jejich přirozeného vývoje (§ 56 zákona), neboť kácení vede ke zničení jejich sídla, ale může způsobit i jejich rušení, zranění nebo usmrcení. Tuto výjimku uděluje příslušný krajský úřad; na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) a národního parku (NP) vydává výjimku příslušná správa CHKO či NP, na území vojenského újezdu příslušný újezdní úřad.

V rozhodnutí (povolení ke kácení stromu, výjimka pro zvláště chráněné druhy) může orgán ochrany přírody stanovit podmínky kácení, např. omezit období, kdy bude kácení prováděno. Podobně může postupovat v případě, že je na stromě prokázáno hnízdění ptáků. Může také stanovit povinnost zajištění biologického dozoru nad průběhem akce a případná kompenzační opatření.

3. Postihy v případě porušení zákona

Vlastník pozemku, na němž se příslušný strom nachází, by měl ve vlastním zájmu postupovat v souladu se zákonem. V případě jeho porušení se totiž vystavuje postihu ze strany České inspekce životního prostředí. Protiprávní jednání lze stíhat pokutou až do výše 1 000 000 Kč.