Kromě aplikace základních zásad šetrného lesnického hospodaření je žádoucí nabídku úkrytových možností pro netopýry cíleně podporovat prostřednictvím následujících opatření:

1. Zachovávat známé stromy s úkryty netopýrů

Pokud jsou v porostu známy konkrétní stromy, kde byl prokázán úkryt netopýrů nebo je jeho výskyt velmi pravděpodobný, je třeba takové stromy označit a při těžbě je ponechat v porostu. Zároveň je však důležité, aby se příliš nezměnilo ani blízké okolí úkrytu. To znamená pokud možno zachovat v porostu také skupinu okolních stromů včetně keřového patra (přibližně v šířce jednoho až dvou průmětů korun stromů hlavní porostní úrovně okolo zájmového stromu).

Je-li nezbytné strom se známým úkrytem netopýrů pokácet, doporučujeme postupovat podobně jako v případě stromů rostoucích mimo les – zejména co se týče vhodného období a šetrného postupu při kácení stromu. Podrobnosti najdete zde.

2. Vytvářet nabídku potenciálních stromových úkrytů

Ve většině případů konkrétní úkryty netopýrů v lese známy nejsou. Vhodným způsobem hospodaření lze však docílit toho, že v porostech bude netopýrům dlouhodobě k dispozici dostatečná nabídka potenciálních úkrytů. Jak to udělat?

• Věnovat zvýšenou pozornost starým stromům. Tyto stromy je vhodné průběžně značit a při těžbě je zachovat v porostu.
• Kromě toho je vhodné označit a zachovat i určitý počet mladších stromů, které vykazují známky poškození a které se mohou stát další generací stromů poskytujících úkryty pro netopýry. Takto lze vyčlenit jednotlivé stromy nebo i shluky stromů, rostoucí např. na místech špatně dostupných či méně vhodných pro hospodaření – v prameništích, v okolí skalek, na prudkých svazích, v drobných depresích apod. Preferovány by měly být vždy stromy listnaté.

Optimální nabídka potenciálních úkrytů je přibližně 20-30 stromových dutin či skulin na hektar lesa. V každém hektaru porostu určeného k těžbě je proto vhodné ponechat 7-10 starých stromů a obdobný počet mladších stromů s poškozením. Tento počet lze doporučit zejména v případě lesů nacházejících se v chráněných územích.

I v hospodářských lesích je však žádoucí zachování (resp. zvýšení) úkrytových možností pro netopýry. Jako minimální variantu lze doporučit ponechání alespoň 2-4 takovýchto stromů na hektar. Z hlediska hospodářské újmy nemusí jít v tomto případě o významnou ztrátu, protože stromy ponechávané v porostu pro netopýry jsou stromy s dutinami nebo jinak poškozené a z ekonomického hlediska tedy méně významné (většinou využitelné pouze jako palivové dříví). Zachovávání určitého počtu starých stromů v porostech má přitom velký význam i s ohledem na jejich další funkce v lese.