Plánujete kácení či ošetřování stromů? Nebo se takový zásah chystá ve vašem okolí? Co je třeba udělat, aby nedošlo ke zbytečnému ohrožení netopýrů.

• Než začnete kácet
• Možná alternativní řešení
• Vhodné období pro kácení
• Šetrný postup při kácení
• Náhrada zaniklých úkrytů
• Ošetřování stromů
• Rozsáhlejší obnovy parků a alejí

Než začnete kácet

1. Zajistěte si potřebná povolení

Ochrana stromů rostoucích mimo les, ale i ohrožených druhů, které tyto stromy obývají, je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Než začnete kácet, zkontrolujte, zda se na Váš případ nevztahuje povinnost požádat o povolení či výjimku. viz Legislativa

Podmínky péče o les upravuje samostatný zákon (č. 289/1995 Sb., zákon o lesích). Informace o možných postupech hospodaření v lese, které jsou šetrné vůči netopýrům a dalším živočichům, najdete zde.

2. Přírodovědný průzkum

Přírodovědný průzkum může uložit orgán ochrany přírody posuzující žádost o kácení stromu (viz Legislativa). Pokud se jedná o staré stromy či stromy s dutinami, a to zejména stromy rostoucí v alejích, parcích či na rybničních hrázích, měl by být samozřejmostí. Stromy mohou být využívány celou řadou živočichů, včetně ptáků či ohrožených druhů hmyzu. Zde je však popsán pouze průzkum týkající se výskytu netopýrů.

Specializovaný průzkum by měl provádět zkušený odborník, který má jednak dobré znalosti ohledně způsobu života jednotlivých druhů netopýrů a dále má zkušenosti s používáním ultrazvukového detektoru (speciálního přístroje na sledování netopýrů). Průzkum mohou po dohodě zajistit např. pracovníci České společnosti pro ochranu netopýrů (viz Kontakt).

Průzkum je třeba provést ve vhodném období roku a s dostatečným předstihem před vlastním kácením či ošetřováním stromů.

Pokud se jedná o kácení většího počtu stromů např. v parku či aleji, je  vhodné provést celoroční průzkum, který pokryje všechny významné fáze životního cyklu netopýrů.

Jak průzkum probíhá?

1. Nejprve je provedena vizuální kontrola stromů určených ke kácení či ošetřování, při které je pomocí dalekohledu hodnocena přítomnost potenciálních úkrytových možností pro netopýry.
   Kontrola stromů pomocí dalekohledu se nejsnadněji provádí v době, kdy jsou stromy bez listí (tedy od pozdního podzimu do časného jara).
2. U stromů, kde byly zjištěny potenciální úkryty pro netopýry (zejména viditelné přístupové otvory do dutin, praskliny pod kůrou apod.), je následně provedeno večerní sledování s pomocí ultrazvukového detektoru za účelem zjištění aktuálního výskytu netopýrů a lokalizace obsazených úkrytů.

Večerní sledování je vhodné zopakovat minimálně třikrát až čtyřikrát – v období jarních přeletů (duben – začátek května), v období existence letních kolonií (červen), v období podzimních přeletů (září – říjen), resp. na začátku zimování (listopad).

Tímto podrobným sledováním je možné identifikovat stromy, které jsou netopýry skutečně osídleny. Lze také určit druh netopýra a posoudit význam obývaného úkrytu. Přechodné úkryty využívané v jarním a podzimním období lze považovat za relativně méně významné, zatímco úkryty letních kolonií a zimní úkryty většího počtu jedinců by měly být předmětem přísnější ochrany. Na základě toho lze naplánovat, které stromy budou pokáceny a u kterých bude zvoleno alternativní řešení.

V případě, že je plánováno kácení jednotlivých stromů, lze aplikovat zjednodušený přístup – provést jednak vizuální kontrolu stromu pomocí dalekohledu a v případě nálezu potenciálních úkrytů pro netopýry provést jedno večerní sledování pomocí ultrazvukového detektoru. Toto sledování by mělo těsně předcházet vlastnímu kácení. Pokud se kácení provádí v jiném období, než byl proveden průzkum, může se stát, že se do stromu mezitím netopýři nastěhují.

Možná alternativní řešení

Staré a poškozené stromy mohou být nebezpečné. V důsledku prosychání hrozí zvýšené riziko ulomení velkých větví nebo i pádu celého kmene. U takového stromu se jako  nevyhnutelné jeví pokácení. V některých případech však může existovat i jiné řešení.

Před kácením je důležité posoudit, jakou biologickou hodnotu daný strom má a zda je skutečně nezbytné jej zcela odstranit. Pokud se jedná o starý strom či strom s dutinami, je vhodné provést přírodovědný průzkum. U stromů, které nepředstavují bezprostřední ohrožení bezpečnosti lidí a zároveň byl prokázán výskyt netopýrů či jiných chráněných živočichů (nebo je jejich výskyt pravděpodobný), lze doporučit využití některého z alternativních řešení:

• Pro zajištění bezpečnosti někdy stačí odstranit nejrizikovější větve nebo výrazně zredukovat korunu stromu (díky změně těžiště se sníží nebezpečí vyvrácení stromu).
• V poslední době je stále častěji aplikován tzv. ořez na torzo, kdy zůstane zachován pouze kmen a zbytky hlavních větví. Přitom je důležité znát konkrétní umístění úkrytu netopýrů – ořez stromu lze pak naplánovat „na míru“.
• Obzvláště cenné stromy (např. památné stromy), u nichž výraznější zásah není žádoucí, lze oplotit a tím je izolovat od veřejného prostoru. Tato alternativní řešení umožňují, aby strom byl i nadále využitelný pro řadu živočichů včetně netopýrů.

Při rozhodování záleží také na rozsahu plánovaného kácení. Pokácení jednotlivého stromu uprostřed zástavby pravděpodobně nebude představovat z hlediska místní populace netopýrů zásadní problém. Při revitalizaci parku s plánovaným zásahem na několika desítkách stromů však může být zbytečně zničen hodnotný biotop s mnoha úkryty netopýrů. Zde je tedy vhodné zajistit včasný přírodovědný průzkum a na základě něj naplánovat, které stromy budou pokáceny a u kterých bude zvoleno alternativní řešení. V každém případě platí, že pokud jsou káceny stromy s prokázaným či pravděpodobným výskytem netopýrů, je vhodné ztrátu úkrytů kompenzovat.

Vhodné období pro kácení

Z hlediska netopýrů je nejvhodnější období pro kácení stromů cca od 15. září do 15. listopadu. V tomto období jsou zvířata nejvíce tolerantní vůči rušení (tohoroční mláďata jsou již odrostlá, netopýři jsou ještě aktivní a využívají různé přechodné úkryty). Zároveň tento termín víceméně spadá do období vegetačního klidu stromů.

V nezbytných případech, kdy z bezpečnostních důvodů nelze odložit kácení na podzim, lze zásah provést na konci zimního spánku netopýrů, tedy od 1. do 15. března (případně do 31. března, v případě chladnějšího průběhu předjaří). Vždy je však třeba brát ohled na možné brzké zahnízdění ptáků, zejména v teplejších oblastech ČR. *

Konkrétní načasování prací je nejlepší přizpůsobit výsledkům přírodovědného průzkumu lokality nebo na základě konzultace s chiropterologem. Kácení je třeba provádět pouze při denních teplotách vyšších než cca 10°C (v chladných dnech, kdy denní teploty klesnou pod 10°C, se netopýři mohou v úkrytech nacházet ve stavu tělesné strnulosti). V případě potřeby je možné zajistit v předstihu šetrné vystěhování netopýrů pomocí jednosměrné uzávěry.

!!! Pokud je to možné, nekácejte stromy s potenciálními úkryty netopýrů v období od 1. května do 31. srpna (možný výskyt letních kolonií) a v období od 1. prosince do 28. února (možný výskyt zimujících netopýrů)!!!

* Poznámka: doporučený jarní termín kácení byl v roce 2024 modifikován s ohledem na teplý průběh zim a brzký začátek hnízdění ptáků. 

Šetrný postup při kácení

Při kácení stromu, ve kterém jsou přítomny dutiny či praskliny představující známé či pravděpodobné úkryty netopýrů, je vždy třeba postupovat opatrně. Dodržením následujících zásad lze výrazně omezit riziko přímého ohrožení netopýrů:

• Ve většině případů je vhodné kácení stromu po částech. V místech výskytu dutin veďte řez v předpokládaném zdravém dřevě nad a pod dutinou, pokud možno ne skrz dutinu.
• Odříznutou část stromu s dutinou je třeba spustit na zem šetrně, např. pomocí plošiny či lana (pokud možno ve vodorovné poloze).
• Netopýři někdy osídlují praskliny vzniklé pnutím nakloněného kmene – při kácení postupujte tak, aby nedošlo k náhlému uvolnění tlaku a uzavření praskliny, a tím k usmrcení netopýrů.
• Části stromu s dutinami je vhodné prohlédnout pomocí endoskopu či svítilny, zda se uvnitř nenacházejí netopýři (buď přímo na stromě těsně před zásahem, např. z plošiny, nebo zkontrolovat odříznuté části po spuštění na zem – tuto kontrolu může zajistit přizvaný biologický dozor). Další možností je nechat odříznuté části s dutinami na bezpečném místě po dobu minimálně 24 hodin, s nezakrytým vstupním otvorem (netopýři budou mít možnost úkryt opustit).

• U stromů s potvrzeným úkrytem netopýrů: Pokud je vchod do dutiny přístupný a má vhodný tvar, lze netopýry před kácením šetrně vystěhovat pomocí tzv. jednosměrné uzávěry. Do otvoru je třeba upevnit hladkou kovovou nebo plastovou trubku dlouhou cca 20 cm (vnitřní průměr min. 4 cm) tak, aby směřovala šikmo dolů, a zbytek otvoru ucpat. Tak mohou netopýři vyletět ven, sklon a hladké stěny trubky jim však znemožní návrat do úkrytu. Uzávěru ale nelze aplikovat v době výskytu nevzletných mláďat, která by v dutině zůstala a uhynula, a dále v období zimování, kdy netopýři svůj úkryt neopouštějí. Přijatelné období je tedy pouze cca od 1. září do 30. října nebo od 15. března do 15. dubna. Uzávěra musí být na vletovém otvoru umístěna minimálně 5 dní s příhodnými podmínkami pro aktivitu netopýrů – tj. dnů bez vytrvalého deště, silného větru a teplotou vzduchu nad 10 °C.
• Pokud se pravděpodobný úkryt netopýrů nachází v kmeni stromu a nelze proto spustit odříznutou část kmene na zem tak, aniž by došlo k jejímu otočení vzhůru nohama či náhlému otřesu, je v některých případech lepší pokácet celý strom, např. do svahu.

Náhrada zaniklých úkrytů

Pokud dojde k pokácení stromu s prokázaným či pravděpodobným výskytem netopýrů, je vhodné netopýrům nabídnout náhradní úkryt v blízkém okolí. Tuto kompenzaci může nařídit orgán ochrany přírody, který vydává povolení ke kácení stromu či výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů (viz Legislativa).

Nejčastějším řešením je instalace vhodné netopýří budky. Jakou budku vybrat a na jaké místo ji vyvěsit, si přečtěte zde.

Další možností je jakýsi transfer netopýřího úkrytu. Část stromu, která sloužila jako úkryt netopýrů (např. dutou větev), lze vyříznout a přivázat na zdravý strom rostoucí v okolí, pokud možno v podobné pozici jako na původním stromě. Příklad použití tohoto opatření v praxi lze nalézt v sekci Modelové lokality.

Ošetřování stromů

Při ošetřování stromů (tj. ořezu větví, zastřešování a konzervaci dutin, statickém zajištění stromů) je rovněž nezbytné respektovat požadavky ochrany netopýrů. Důležité je zejména dbát na to, aby nedošlo k ucpání dutin používaných netopýry nebo aplikaci nebezpečných chemických přípravků při konzervaci dutin.

Při prořezávání korun stromů s potenciálními úkryty netopýrů (tj. starých stromů či stromů s dutinami) doporučujeme řídit se obdobnými pravidly jako při kácení – tj. zejména co se týče načasování prací a postupu při prořezávání.

Rozsáhlejší obnovy parků a alejí

Při rozsáhlejších akcích zahrnujících kácení většího množství stromů v parcích, alejích či na rybničních hrázích je třeba mít na paměti, že se zde může vyskytovat celá řada úkrytů využívaných netopýry a dalšími živočichy. Hrozí zde tedy riziko, že dojde k jednorázovému zničení velkých ploch cenných biotopů na mnoho let.

V těchto případech je proto velmi důležité zajistit včasný přírodovědný průzkum stromů určených ke kácení, a to nejen z hlediska výskytu netopýrů, ale také ptáků a hmyzu. Na základě doporučení dendrologů, entomologů, ornitologů a chiropterologů je pak vhodné naplánovat opatření komplexně pro celé území.

Při těchto velkoplošných zásazích je vhodné využít také další postupy zmírňující negativní dopad kácení stromů na netopýry:

• Rozložit kácení do více etap (s odstupem minimálně jednoho roku, ideálně i více let), což netopýrům a dalším živočichům pomůže lépe se adaptovat na změny a najít si náhradní úkryty.
• Při zachování stromů se známými úkrytů netopýrů je žádoucí zachovat také stromy v bezprostředním okolí úkrytu. Jejich vykácením totiž může dojít k negativnímu ovlivnění mikroklimatu v úkrytu a také k přerušení letových tras netopýrů.

Při obnově velkých parků je vhodné myslet na to, že tato území představují nejen komplex úkrytových možností, ale i významná potravní stanoviště pro netopýry. Zásahy je proto vhodné plánovat v dlouhodobém horizontu s ohledem na úkrytové i potravní nároky netopýrů. Více zde.